Song of Solomon 7
1 Jeruzalémské dívky: Vrať se k nám, dívko ze Šulamu, vrať se k nám, chceme tě vidět. Milenec: Proč ji chcete vidět? Protože tak nádherně tančí s meči?
2 Jak krásné jsou tvé nohy v střevíčkách, knížecí dcero. Křivky tvých boků jsou jako náhrdelníky, Nejlepší dílo zručného umělce.
3 Tvůj pupek je pěkně vytvořený pohár, ať nechybí v něm víno. Tvé břicho je jako obilný stoh lemovaný liliemi.
4 Tvé prsy jsou jako dva koloušci, jako gazelí dvojčátka.
5 Tvé hrdlo je vznešené jako věž ze slonoviny, tvé oči průzračné jako rybníky Chešbónu u brány Bath-rabímské. Tvůj nos je jako libanónská věž shlížející na Damašek.
6 Jako Karmel korunuje hory, tak jsou korunou tvé purpurové kadeře. Král je spoután tvými vlasy.
7 Jak jsi příjemná a krásná, lásko moje. Jak půvabná jsi v rozkoších.
8 Jako palma jsi vysoká a štíhlá, tvé prsy jsou dva hrozny datlí.
9 Řekl jsem si: „Vystoupím na palmu a zmocním se jejích plodů.“ Ať jsou tvá ňadra jako hrozny révy, Tvůj dech ať voní jablky.
10 Patro tvých úst ať je vzrušující jako nejlepší víno, které stéká pro mého milého a rty i zuby jeho svlažuje.
11 Dívka: Patřím svému milému, Jsem jediná, po které touží.
12 Pojď, můj milý,vyjdeme do polí a přenocujeme v keřích henny.
13 Brzy ráno vstaneme, půjdeme do vinic a podíváme se, jestli už pučí vinná réva, jestli se už otevřely její květy a jestli rozkvetly granátové stromy. Tam tě zahrnu svojí láskou.
14 Nad našimi dveřmi voní mandragora a všechny vzácné plody, nové i staré. Schovala jsem je pro tebe, můj milý.